Křížem Krážem alias výlet do Prahy

autor:

Víte co je to Křížem Krážem? Je to celorepubliková Skautská akce pořádaná českými drahami, při které máte za úkol projet ve vlaku co nejvíce kilometrů. Za zvýhodněné jízdné můžete tedy projet celou republiku za jeden den. Toho posledního jsme se zúčastnili i my – skauti ze střediska Tišnov-Květnice a využili slevy a udělali si výlet do hlavního města Prahy.

Brzy ráno jsme se setkali na nádraží a nastoupili do vlaku. Už při výběru kupé jsme narazili na dva další skautské oddíly. Hned když jsme si sedli jsme se pustili do hovoru a her a zábavně jsme tak přečkali tří a půl hodinovou cestu do Prahy. Po výstupu z vlaku jsme si koupili lístky na MHD a vyrazili na Vyšehrad. Za krátkou cestu jsme vystoupili na zastávce u Vyšehradu a vyšli se podívat na hřbitov nejznámějších osobností České republiky. Po nedlouhém hledání jsme objevili co jsme hledali. Hrob zakladatele Českého skautingu – A. B. Svojsíka.

Poté jsme opět nasedli na metro a vydali se na Václavské náměstí. Po krátkém rozchodu jsme se sešli u sochy svatého Václava a vyrazili k obchodnímu domu Palladium. Za chvíli už jsme obědvali v občerstveních a následoval opět krátký rozchod. V obchodech jsme si užili zase spoustu zábavy, ale pak jsme zjistili, že už bychom měli jet domů, ale to bylo jednohlasně zamítnuto. Zastavili jsme se ještě do největšího hračkářství v republice, kde si každý našel své. Po půlhodině zábavy jsme šli opět na náměstí, kde mezitím postavili stánky na svatováclavské hody.

Po dalším rozchodu jsme se setkali u stánku kde jsme si koupili a pomalovali cihlu, čímž jsme přispěli na dobrou věc. Potom následovala opět cesta do metra a na nádraží. Přestože jsme vlak malém nestihli, usedli jsme nakonec na měkká sedadla unavení a plni zážitků. Cestou zpátky už někteří z nás jeli se zavřenýma očima, ale i přesto jsme si užili spoustu zábavy. Na nádraží do Tišnova jsme dojeli po osmé. Následovalo krátké rozloučení a odchod domů. Celkem se nás účastnilo osm – pět Rangers a tři Roveři (pro neznalé- 5 holek a 3 kluci). Do Prahy i zpět jsme dojeli v plném počtu, a tak si troufám říct, že byla tato výprava úžasná a vydařená. Zbývá už jen dodat, že už se těším na příští rok, abychom to mohli zopakovat.

 

Napsal: Atom

   

Společně proti Leukémii

autor:

3. zářijový víkend (15-17.9) se náš roverský kmen zůčastnil celorepublikové akce Společně proti leukémii. Společně proti leukémii je sbírka, při které se sbírají peníze na Nadaci pro transplantaci kostní dřeně.

 

 

Sbírka probíhá na benzínkách po celé republice. Skauti zde umývají přijíždějícím autů okna a řidiče informují o problematice kostní dřeně a o sbírce. Řidiči poté můžou přispět do zapečetěné kasičky.

My jsme byli moc odvážní a od pátku do neděle jsme byli na benzínce u Penny. Přečkali jsme zimu a déšť, občasný hlad a nakonec jsme vybrali pěkných 10 918 Kč. Děkuji všem Rangers a Roverům, kteří se zůčastnili. Velké díky patří Sečce, která zařídila všechno důležité. Taky děkujeme Wonderovi, který nás navštívil a donesl nám sváču. Ale hlavně děkujeme všem, kteří přispěli na dobrou věc.

Zahajovací schůzka oddílu Půlčíci

autor:

Začátkem září proběhla zahajovací schůzka 3. oddílu Půlčíci. Sešli jsme se ve velkém počtu, objevily se tváře jak známé, tak neznámé. Na hřišti za základní školou, kde byl sraz, jsme se přivítali a představili, zahráli pár her a vyrazili na cestu po Květnici. Naším cílem byla Velká Skála, u které proběhlo jmenování vedení oddílu, při kterém jsme si zazpívali skautskou hymnu; lépe jsme se poznali, proběhli se, procvičili paměť a naplánovali, kdy budou schůzky. Potom už nastal čas vrátit se zpátky, ale před úplným koncem, jsme si ještě zahráli poslední hru.

Tímto odpolednem plným zážitků jsme zahájili letošní skautský rok pro náš oddíl.

Zahajovací schůzka Bobova oddílu

autor:

Ve sředu 13. zaří se sešel Bobův oddíl, aby zahájil další skautský rok. Společný sraz jsme měli na nádraží. Zahráli jsme si společně pár zajímavých her na zahřátí . Poté jsme vyrazili na Výrovku. Cestou jsme zjišťovali nějaké zajímavé informace o ostatních.

 

Pod Výrovkou jsme zjistili, že se na kopci pohybuje bájný tvor, který nemá existovat. Tímto tvorem byl jednorožec. Byli jsem požádaní vědci, abychom zvíře odchytili. Prvně jsme museli sehnat návnadu. Poté jsme zvíře dlouhou dobu stopovali snad přes celou Výrovku. Jednorožce jsem museli opatrně nalákat do Antijednorožčí zóny, kde pozbyl svých schopností a mohli jsme ho lépe zkrotit. Poté jsme ho předali do rulou přírodovědců, kteří se o něj postarali.

 

Po lovu jednorožce jsme si domluvili termíny schůzek a pomale jsme se vrátili zpátky dolů do Tišnova. 

Božská RS schůzka

autor:

Děkujme všem bohům, kteří dovolili číst tento příspěvek, jejichž přízeň získali odvážné rangers a nebojácní roveři!

2.9. se bez obav rozhodli čelit rozzlobeným bohům řecké hory Olymp, jejichž rozhořčení způsobil rozpad kmene RS Fénix. Čelili úkolům zadaným ďábelským Hádem, podvodníkem Poseidonem a blesky metajícím Diem, zdárně úkoly splnili a ve zdraví se vrátili na Skautský dům. Tam je čekalo oficiální oznámení nového božího kmene RS Olymp a požehnání vlajky velkými bohy Olympu- Růžokvětem, Tik Takem a Rozárkou. 

Poděkování za dotace na stany

autor:

Jednou z nejdůležitějších a nejtypičtějších věcí pro skauta je podsadový stan, bez kterého si nelze letní tábor představit. Proto bychom chtěli poděkovat městu Tišnov za finanční podporu ve výši 45 000 Kč, díky které jsme mohli pořídit deset nových stanových podsad a k tomu i nepromokavé celty. Nákup táborového vybavení byl realizován za finanční podpory města Tišnova.

Tyto stany doplní naše současné podsadové stany a táborové vybavení. Nové stany poslouží na táborech našeho střediska, kde se střídají hned dva turnusy a dohromady zde táboří přes 80 skautů a skautek. Děkujeme za finanční podporu, díky dotacím jsme tak mohli částečně obnovit naše táborové vybavení a tedy i napomoci rozvoji naší činnosti.

Tábor – postapokalyptický svět

autor:

V prvních dvou týdnech letošních prázdnin se skauti vydali na tábor a jako pokaždé za posledních devět let tábořili na nádherné louce asi kilometr od vesnice jménem Křídla.

Jak to celé probíhalo? 1. července ráno odevzdali rodiče své děti do rukou schopných vedoucích, samozřejmě nechybělo srdceryvné loučení, poté jsme všichni nasedli na vlak směr Nové Město na Moravě, vysedli v Olešné na Moravě a došli do tábora, kde už nás čekalo uvítání do celotáborové hry.

Letošní téma tábora bylo postapokalyptický svět, takže nás místo milých vedoucích přivítali poslední přeživší vojáci bojující o svůj život. Abychom prokázali, že jsme schopni přežít a pomoci v boji, tak jsme museli podstoupit sérii fyzických, lékařských, a dokonce i psychických testů – naštěstí jsme prošli všichni, ale někteří jen tak tak. Poté jsme si postavili stany, vybalili si a než se někdo nadál, tak byl večer a s ním zahajovací oheň, u kterého jsme zjistili, že většina země je zaplavena radiací, kvůli které lidé mutují v nepředstavitelná monstra a my, abychom také nezmutovali musíme každý den brát lék zvaný Vitax.

Během následujících pár dní jsme přišli na to, že radiace není to jediné, čeho se obávat, jelikož v okolí našeho tábora se vyskytují i zombie a nepřátelští vojáci, se kterými jsme se nejednou zapletli do boje. Ale ve všem špatném je něco dobré a my našli vysílačku, kterou jsme se mohli dorozumívat s Generálem a ten nám prozradil, že existuje stroj, díky kterému budeme imunní vůči radiaci a budeme tedy moci projít radioaktivním pásem a vrátit se ke svým rodinám. Ale nastal problém, jelikož o stroji se dozvěděla i nepřátelská základna. Jednou boje zašly až tak daleko, že nepřátelé unesli pár našich starších skautů a jako výkupné požadovali naši část stroje. Ovšem protože máme chytré děti, tak jsme zajaté dostali zpátky a o nic a nikoho jsme nepřišli.

Přestože bylo ze strany zombie i nepřátel nespočetně mnoho snah nás porazit, tak jsme všechno přežili, získali celý stroj, který nám vytvořil protiradiační náramky a dokonce jsme si to i zvládli užít!

15. července jsme se se spoustou zážitků, nových přátel a nabitých zkušeností vypravili domů. Většině z nás se nechtělo tábor opouštět, ale všechno jednou končí, takže zatím musíme přežívat z naděje, že další tábor přijde brzy.

Fotogalerie

Den Trifidů-Bobův oddíl

autor:

Na dubnové výpravě jsme prozkoumali okolí Podivína a Břeclavi. V pátek večer jsme kromě hledání mafiánů v pověstném městečku Palermu pozorovali noční oblohu, při níž jsme viděli podivné světlo. Bohužel hned ráno jsme zjistili z rádia, že toto světlo téměř všem poškodilo zrak. Kvůli této nešťastné události, jsme měli docela problém s rozcvičkou a snídaní. Naštěstí jsme se o dvě hodiny později zasloužili  o lék na tuto dočasnou slepotu.

Rozkaz ohledně SUBJEKTU T nás zavedl na odpolední výlet až do Břeclavi, cestou jsme si procvičili své schopnosti při hře Bomba. Díky Benovi jsme šli křížem krážem jarním lesem, občas narazili na nějaký močál, ale bylo naštěstí pěkně.

Večer se nám povedlo zneškodnit Subjekt T, který unikl z laboratoře, tyto ničivé rostliny jsme museli zneškodnit pomocí světla-svíček.

V neděli jsme se mohli dozvědět pár bližších informací o Bobovi a jeho kamarádovi Květoslavu Lazebníkovi z Lomničky, pohladili jsme si Kebab (místní kočku Alfréda) a jeli vlakem zpět domů.

Den Země 2017

autor:

Dne 22.4.2017 se uskutečnil den země.

V sobotu se děti brzy ráno sešly v Doubravníku na náměstí a následně si rozdělily do skupin pod vedením skautů a příznivců, kteří byli ochotni pomoci. První skupinku vedl Marek Šenkyřík (Mára) a ten šel s klukama směrem k Luhačovicím. Druhou skupinku vedla Dorotka Šikulová (Pony) a Anička Bracková (Granko), ty šly s holkama na Horní Rakovec, střelnici a do parku. Poslední a zároveň třetí skupinku vedla paní starostka s paní Truhlářovou ty s dětmi šli k fotbalce. Nasbírali jsme určitě míň odpadků než minulí rok. To znamená že se lidé začínají poučovat a nedělají tolik nepořádku. Celá tahle akce se nám všem moc líbila. Byla to zábava určitě se to příští rok musí zopakovat. 😊😃😎

Tak zase za rok 😝

Napsaly: Julie Rozbořilová

Anna Truhlářová

Oheň sv.Jiří 21.4.2017

autor:
Dne 21.4 v pátek jsme se sešli, jako každý rok, na bozince, abychom zapálili oheň svatého Jiří. Sešli jsme se v 18:00 a hned ze začátku, aby nám nebyla zima, jsme hráli „na honěnou“. Poté jsme se sešli u slavnostního ohně, který byl úspěšně zapálen. Zazpívali jsme si „červená se line záře“, pak i indiánskou píseň a naposledy skautskou hymnu. Chvíli jsme u ohně pobyli. Po ohni jsme hráli různé hry, třeba „poval kolík“ a někteří, kteří si přinesli špekáček, si ho mohli opéci na malém ohništi. Pak kolem osmé se začali postupně všichni rozcházet domů. Musím říct, že se akce povedla a doufám, že se uskuteční tradičně i příští rok.
Činča