V pátek 24. března jsme se všichni vedoucí i s dětmi setkali na nádraží v Doubravníku.
Cesta vlakem do Bílých Karpat zabrala téměř 3 hodiny, ale ani tak jsme se nenudili. Po třech hodinách jsme vystoupili ve vesnici Javorník. Všechny nás překvapilo, o kolik byla větší zima než u nás, tak jsme dlouho neváhali a vydali jsme se na několik kilometrů dlouhou cestu k chatě Kristýně. Přestože jsme vyráželi za světla a poměrně brzo, na chatu jsme dorazili za tmy. Nepříjemným překvapením bylo, že na chatě není vůbec žádný signál a my jsme se neměli jak dostat dovnitř. Naštěstí to netrvalo dlouho a přijel pán z organizace Brontosaurus (které patří chata), který nás pustil dovnitř. Večer už jsme se jen zabydleli, najedli a šli jsme spát, protože nás čekala náročná sobota.
V sobotu jsme se již tradičně rozhodli jít na výlet po okolí. Po snídani jsme si zabalili nejdůležitější věci včetně jídla a kotlíku, které nám všechny děti pomáhaly nést. Po cestě jsme hráli hry, zpívali písničky a kochali se krásou chráněné krajinné oblasti. Bez kotlíkové polívky není pořádný výlet, a tak jsme si ji samozřejmě museli všichni společně uvařit. Po návratu na chatu jsme se navečeřeli a opět jsme si šli hrát. Když jsme ale začali hrát hru, ozvalo se tajemné zabouchaní na okno. Zjistili jsme, že to byl myslivec s dopisem, který nás vysílal na tajemnou stezku odvahy. Stezkou si prošli všichni a někteří stateční jedinci dokonce sami nebo i dvakrát.
V neděli stačilo už jen se sbalit uklidit a vyrazit na cestu. Po několika kilometrech na nás ale čekalo nepříjemné překvapení. Zjistili jsme, že jsme všechny jízdenky nechali u kluků, kteří předávali chatu zpět majitelům, tak se Prófa otočil a běžel pro ně zpět. Naštěstí se stihl včas vrátit, takže zájemci se mohli jít ještě rychle podívat na rozhlednu u nádraží. Vlak měl sice drobné zpoždění, ale jinak cesta proběhla v klidu. V Doubravníku na nás už čekali nedočkaví rodiče, kteří si své děti odvezli domů.
Akce byla moc povedená a všichni doufáme, že co nejdřív bude další.
Granko
a se skládala ze dvou částí: malování loga v klubovně a výprava na bazén.
Skauti a skautky 2. Bobova oddílu se vydali na začátku října na Výrovku, výprava nesla název po stopách Boba. Na začátku jsme se každý napili tajemného lektvaru, který byl zkouškou. Lektvar byl „otrávený“ a my museli splnit několik úkolů, abychom se dostali k léku. Cestu nám udávali GPS souřadnice.
