Vřísk- vlčata a světlušky

V pátek, 11.10. jsme se s vlčaty a světluškami vypravili na VŘÍSK. Vyrazili jsme po páté vlakem z Tišnova a dojeli na klubovnu v Kuřimi. Tam nás čekalo pár seznamovacích her a potom hra upír, u které nás navštívil Mauglí. Ten si s námi zahrál, ale pak najednou zmizel. Napadlo nás, že se nejspíš ztratil a rozhodli jsme se, že ho v sobotu půjdeme hledat. Později večer jsme si pustili film Kniha Džunglí a potom jsme šli spát.

Druhý den ráno nás čekala snídaně a vyražení na cestu. Po desáté jsme opustili klubovnu a našli mapu, která nás dovedla k psovi Petrovi. Ten nás poprosil o pomoc – nemohl si nic zapamatovat. Společně s ním jsme si tedy všichni procvičili paměť. Poděkoval nám za to a předal nám další kousek mapy. Ten nás dovedl až k Vlkovi, který nám dal kvíz ze zdravovědy. Všichni jsme ho úspěšně splnili a dostali od vlka další kousek mapy. Pokračovali jsme v cestě a narazili na Zajíce, který zase potřeboval pomoc s najitím různých listů v přírodě. Tak jsme pomohli i jemu. 

Mezitím jsme dorazili na rozhlednu na Babím Lomu, kde jsme si dali studený oběd a chvilku si odpočinuli. Šli jsme dál a potkali poslední zvíře- Bobra, který si nás chtěl prozkoušet v obratnosti. Všichni zaběhli opičí dráhu a pak Bobra porazili v koulované. Pokračovali jsme tedy v cestě a najednou jsme uviděli svázaného Mauglího a kolem něj několik zlých opicí- Bandarů. Museli jsme Mauglího rychle odvázat a odnést, aby nás Bandaři nechytili. Naštěstí se nám to povedlo a Mauglí se mohl vrátit domů do Džungle. My se zatím mohli vrátit na klubovnu, kde nás za odměnu čekala sladká večeře.

Večer se všechna vlčata účastnila poradní skály, při které vstoupili do družiny Šimon, Filip a Matyáš. Kluci byli přijati do party a snad se jim u nás bude líbit. 

Později večer nás čekala stezka odvahy, kterou všichni nebojácně a zdařile prošli.

V neděli jsme už jenom poklidili klubovnu, zahráli si pár her na zahradě a kolem 12 už jsme jeli zpět do Tišnova, kde výprava skončila.

Všechny fotky z výpravy jsou dostupné zde:
https://drive.google.com/drive/folders/1zHjewDnLGNFJz0lmsOm5HDJG3XOrwj7P

Zahájili jsme skautský rok

První společná schůzka 2. Bobova oddílu proběhla kvůli počasí trochu neplánovaně v tělocvičně na ZŠ 28.října.

Potkalo se nás docela dost, včetně nových tváří. Kromě nelehkého zapamatování si jmen všech dětí, jsme měli za úkol vypátrat tajné informace od ztraceného špiona. Po splnění všech úkolů zadaných agentem T., jsme hledané informace našli.

Podhoráci ze Synalova

Na přelomu roku vznikla u Marťánků nová družina, Podhoráci ze Synalova. Sedm statečných světlušek a vlčat se pustilo do skautování s plným nasazením. Jahoda, Divočák, Hasič, Střelka, Marťan, Motýlek a Květinka se v pátek 15. 2. vypravili na svou první výpravu s noclehem. A protože je u nás krásně, nebylo třeba nikam jezdit, stačilo prostě vyjít směr Veselský Chlum.

Už jste někdy slyšeli o klobáskovníku? Podle indiánského kmene Hutu-Bumboo v ráji nerostla jabloň, ale klobáskovník. Až do chvíle, kdy se praindiáni mezi sebou do krve pohádali a tento zdroj radosti zmizel neznámo kam. Bohové jim však dali naději, že klobáskovník znovu spatří, pokud dokážou táhnout za jeden provaz a získat tajné heslo. Nebyl to vůbec snadný úkol. Podhoráci heslo získávali v podobě důmyslně ukrytých fragmentů, museli zdolat skutečný ledovec, bažinu i temnou pustinu, a nakonec přesvědčit neznámého starce o pravosti získaných indicií. Ale dokázali to a v západu slunce na Veselské Ladě skutečně uviděli bájný klobáskovník, který s neuvěřitelnou rychlostí dokonale očesali. Poté sestoupili do údolí, kde je na jednom z brusenských statků čekal první jarní, nebo spíš poslední zimní táborák a útulný nocleh.

K překvapení všech do rána dokonale vyschly promáčené boty, to díky paní domácí, která je odnesla rovnou do kotelny… Usušit. Na oplátku pak Podhoráci pomáhali s odčervováním a očkováním jehňat. Tady také vznikl náš znak, ovečka s kopcem na pozadí. K poledni jsme se vydali na cestu zpátky. Po vrstevnici kolem Lomnice, a pak po staré štětové cestě do Synalova. U lesa jsme si ještě na finské svíčce uvařili první kotlíkovou gulášovku, a pak už tradá domů. Ušli jsme zhruba 13 km, zažili mnohá dobrodružství, ale hlavně se z nás stala parta, která táhne za jeden provaz v dobrém i zlém.

Vykopávka

Mauglího dobrodružství- výprava vlčat

Dne 5.4. 2019 se Vlčata vypravila autobusem do Doubravníka, kde od paní průvodčí získali tajemnou mapu, podle které nakonec našli Doubravnickou skautskou klubovnu. Jakmile ji prozkoumali, našli stolní fotbálek, ve kterém se ihned uspořádal turnaj. Večer se kluci také vžili do role upíra či mafiána a zažili v těchto rolích různá dobrodružství.

Ráno kluci vstali a čekala je olympiáda, která nebyla zaměřená pouze na fyzické zdatnosti, ale i na myšlení, postřeh, nebo třeba i štěstí. Po vyhlášení výsledků olympiády si ještě zahráli polopolní fotbálek a pak si šli pochutnat na špagetách. Po obědě a sbalení se kluci svezli do Štěpánovic, odkud se v dobrodružné cestě opět za přítomnosti upíra vydali zpět do Tišnova.

Všechny fotky z výpravy jsou k dispozici https://drive.google.com/open?id=14AZjUf1MyIWWPp6LB3DQkleVAFAOEWQj

Zapsal: Houba

V Sionské džungli

Dne 9.3. se vlčata vypravila na výpravu s cílem v Kuřimi v aquaparku. Sešli se ve velmi hojném počtu a proto mohla vyrazit pěšky směrem na Železné.

Ze Železného se vyškrábala na Stanoviska, kde si užila spoustu legrace a hlavně spoustu skvělých her. Ale ze Stanovisek to byl pořádný kus cesty k autobusu a hlavně k obědu, který si musela vlčata uvařit sama na okraji obce Drásov.

Po úžasném obědě v přírodě vlčata tak tak chytla autobus směrem do Kuřimi.

Po úspěšném plavání se všichni zdraví a bez zranění vrátili vlakem do Tišnova, kde už čekali rodiče našich úžasných vlčat. Všichni si to náramně užili a to i když nám po cestě pršelo.

Zapsal: O’neal

Výprava skautů a skautek ZA NOSEM

Minulý víkend jsme strávili na skautské chatě Mercedesce v Novém Městě Na Moravě. Jelikož tam ještě zůstalo hodně sněhu, nejvíc nás zaměstnal sobotní výlet, kde jsme se prodírali posledními závějemi sněhu. Skauti a skautky zápolili s mapou a GPS, ale nějaké kešky se jim podařilo najít. Skauti Proton, Šídlo a Joker dokonce sami uvařili večeři-guláš.

Nejoblíbenější křesla u krbu byla zabrána hned, protože potřeba vysušit ponožky a boty byla veliká. Za nehodu s prasklou lavičkou může Se, protože evidentně nejvíc přetížila kapacitu lavičky.

Po večerech jsme se buď snažili vyvraždit Městečko Palermo, nebo se snažili zůstat naživu. V neděli někteří zápolili se zdravovědou, ne všichni „zranění“ by odešli ošetřeni, ale rozhodně se skauti a skautky něco nového dozvěděli.