Divoký západ

Nadšení, zrazení, zklamání, pocit naděje a nakonec pocit vítězství. Všechny tyto emoce zažili vlčata a světlušky na výpravě na divoký západ.

Po příjezdu do Lomnice, jsme se strategicky ubytovali na náměstí odkud je to kousek na nádraží,do kostela a… vlastně v Lomnici je to všude kousek.

V naší základně jsme se rozdělili do kmenů Navahů, Mohykánů a Cherokeeů.Začali jsme společně připravovat večeři ,na které jsme si všichni pochutnali, když venku,před klubovnou, se něco odehrávalo. Když se to holky a kluci z 3.oddílu Půlčíků rozhodli prozkoumat uviděli dva bavící se kovboje o pokladu. Naštěstí měli u sebe mapu, ale tu podle svých slov nepotřebovali tak se rozhodli že ji prostě zahodí. Bohužel byla začarovaná. Ale kovbojové za sebou nechali zraněného indiána, a toho se podařilo ošetřit získat jasně čitelnou mapu k pokladu. Ha, Nadšení.

Druhý den ráno Ihned po snídani, naše výprava složená z Navahů, Mohykánů a Cherokeeů vyrazila po vstříc pokladu a po cestě se předháněli kdo má bohatší znalosti a dovednosti. Například, kdo zná více dopravních značek, kdo ví jak se správně chovat při bouřce atd. Samozřejmě u toho pilovali schopnost orientace.

V půli cesty jsme však potkali dva staré známé jak běží k pokladu ale na opačnou stranu než mapa ukazovala?! Co teď?? Kmeny se dohodli že se budou držet mapy a pokračovalo se na místo. Tam ale po delším pátrání jsme našli pouze šifru ve které se psalo že tam poklad není, že se dali špatně. Takže ta lehce získaná mapa lhala. Všichni se cítili zrazení. Všichni jsme okamžitě vyrazili zpět na rozcestí kde se kovbojové dali správnou cestou a kousek za rozcestím tam byli. Ovšem podařilo se nám je zahnat. 

Ale bylo to hořkosladké vítězství protože kovbojové utekli i s pokladem, což všechny zklamalo. Záhy jsme se dozvěděli že ještě neodjeli a večer se budou zdržovat ve městě. To v každém srdci vzbudilo naději protože ta umírá jako poslední. Ale co by mělo umírat první je hlad, takže po rozdělání ohně což nebyl velký problém začalo shánění špekáčkovníků což už trochu problém byl. Naštěstí i v této situaci si každý poradil. Opékání dopadlo na výbornou. Poté se výprava obrátila zpět na základnu.

Tam si každý kmen vyrobil kmenovou standartu a sehrál divadelní představení na téma divokého západu. Dále následoval kurz zdravovědy kde si všichni vyzkoušeli jak ošetřit jednoduché zranění jako například říznutí, krvácení z nosu apod. Po večeři se vyrazily kmeny do města, získat konečně ten POKLAD. Kovbojové čekali na malém náměstíčku na dostavník i s kořistí jenže jak se k němu dostat? Vždyť můžou utéct druhou stranou, chtělo by to zatarasit druhý východ ale jak vždyť nás uvidí?! Naštěstí šli okolo hodní občané městečka kteří odvedli pozornost zákeřných honáků. Kluci a holky neváhali ani vteřinu a když se dali do řeči s vyslanou volavkou vystartovali sebrali to co jim právem náleželo a byli fuč. Jak sladký je pocit vítězství. Na základně se všichni radovali a užívali pokladu. Druhý den ráno nás čekal návštěva kostela procházka do Obory,kde jsme si mohli vyzkoušet jaké to je zdolávat nezdolatelnou horu. Po návratu do klubovny nás čekalo vyhlášení pořadí kmenů v mezikmenové soutěži a pak už jen balení, poklízení a odjezd zpět do Tišnova. Zapsal: Standa.

Za plotem

Na začátku školního roku se vedoucí Pulčíků rozhodli udělat výjezdní poradu. Jelo se do Brna na Svojsíkův srub v Králově poli. Tato výjezdní porada měla sloužit ke zmíňce základních pravidel a povinností k vedení schůzek, popřípadě oddílu. Na přednáškách jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí, například: jak zapojovat do programu stezky a jak program na akci vytvářet.

Největší plus bylo jídlo. K večeři byly bramboráky z vaflovače a následně na snídani vafle!

Akce byla od pátku večer do neděle ráno a všichni, co dorazili, si to užili.

 

 

 

 

 

 

Napsal O’Neal

Mezi Vlky

V sobotu 11.-12. 11. ráno jsme se shromáždili na nádraží v Tišnově, odkud jsme měli odjet žlutým vlakem směrem do Doubravníku. Cesta probíhala víceméně v klidu, ale asi v půlce přišla paní průvodčí a vlčatům předala ruličku papír. Jednalo se o šifru. Kluci se společně vrhli na její vyluštění, ale protože se jim po cestě podařilo zjistit jen prvních pár slov, museli ji doluštit na nádraží v Doubravníku. 

Po nějaké chvíli se jim to ale spojením sil a využitím talentu každého z nich podařilo. Podle šifry měla být nějaká nápověda schována pod lavičkou, načež se všichni rozeběhli nápovědu hledat a po chvíli už Štěpán běžel mávajíc mapou nad hlavou. Podle ní jsme se vydali na cestu, která končila u skautské klubovny. Neznámý motorkář nám přivezl klíče, díky kterým jsme se dostali na naši budoucí základnu. Po chvilce ubytovávání se a menších turnajích ve fotbálku vyšla vlčata na malý plácek za klubovnou, kde je už Ufo s Jonášem čekali s olympiádou. Kluci se proto rozdělili na tři stejně vyrovnané týmy a mohlo se začít. Olympiáda byla jedna velká opičí dráha plná těžkých úkolů, ale všem se podařilo jí projít v úžasně krátkém čase! Nakonec vyhrál tým Joker Killers a všichni se unaveni a zmoženi vydali na cestu zpátky na klubovnu.

Kolem jedné dostala vlčata dopis od Číla, že město je v ohrožení a že na ně útočí tygr Šerchán. Rychle se tedy vydali na cestu a sledováním Šerchánových stop brzo došli ke kapličce kde byl opravdu strašlivý tygr. Naštěstí byl ale přivázaný na řetězu k velkému stromu a tak mohli kluci společně zachránit spoustu vesničanů z jeho blízkosti. Záchrana se vydařila a my se mohli směle vrátit na večeři.

Po večeři, až byla venku tma a my svítili jen svíčkami se hrálo městečko Palermo. Několikrát vyhráli mafiáni a jindy zase městečko. Hru si ale všichni užili a do postele se nikomu nechtělo (těžko říct jestli kvůli chtíči hrát dál nebo ze strachu z mafiánů…)

Ráno jsme pak po snídani uspořádali velký turnaj ve stolním fotbálku, který se kvůli zájmu hrál dvakrát. Pak už ale bylo na čase se sbalit a vydat se na nádraží, odkud jsme vlakem kolem čtvrté vyjeli zpět do Tišnova.

Výpravu si kluci užili a myslím že ty, kteří nejeli by měla nalákat na další výpravy!

 

článek napsal: Ufo

Happening u příležitosti výročí 17. listopadu

U příležitosti oslav Dne boje za svobodu a demokracii se ve čtvrtek 16. listopadu uskutečnil pietní akt u památníku obětem komunismu.  Poté se na náměstí konal happening Okamžiky svobody.  17 listopad je ve světě známý jako Den studenstva. V naší zemi se k tomuto datu vážou dvě významné události. V roce 1939 uzavření vysokých škol nacisty a v roce 1989 tímto dnem začala Sametová revoluce.

V podvečerních hodinách se obyvatelé Tišnova sešli u památníku obětem komunismu v parku u kostela. Při aktu bylo přečteno několik vzpomínek, občané položili k památníku věnce a svíčky a zazněla i česká hymna. Přítomni jsme byli i my skauti, nebo například organizace Sokol. Na pietní akt navazoval happening na náměstí. Celou akci hudebně doprovázel Sextet Báry Pavlišové. My skauti jsme pomáhali rozdávat svíčky, které byly skládané do tvaru srdce. Promluvilo několik pamětníků. Na závěr jsme do vzduchu vypustili lampiony štěstí v národních barvách.

Vesmírná výprava

27.10. jsme se všichni sešli na náměstí a hned jsme dostali dopis od záhadného Linky Twinkiho prosícího o pomoc se záchranou jeho planety. Prosil o získání vědomostí o přírodě a jejích zákonech, proto jsme zamířily do VIDA parku v Brně.

Cestou vlakem jsme snědli svačiny, vymysleli plán cesty a po chvíli skutečně dorazili do cíle.

Bylo tam opravdu moc lidí, ale to nás neodradilo a vrhli jsme se dovnitř. Hned jsme začali zjišťovat věci o planetě Zemi, o přírodních katastrofách, jak funguje srdce nebo jestli po slepu poznáme kartáček na zuby.

Po výborné svačině a odpočinku jsme se vrhli na mechanický cirkus v patře. Udělali jsme společnou fotku za mříží, koukali na létající stroj nebo na hlavu lva. Poté jsme pokračovali v prohlídce, byli jsme na divadle vědy, zkoušeli vymyslet nejkratší cestu po světě nebo potápěli loď pomocí bublin.

Nakonec nám Linky Twinky poděkoval a slíbil, že další informace dostaneme příště.

Během cesty zpět získala Bětka vlastní přezdívku „Bonbonek“ a po cestě zpět domů píšeme tento článek. Všichni jsme si to užili a těšíme se na příští výpravu.

Kudykam

15.10.2017

V jednu hodinu odpoledne jsme se sešli před klubovnou. Z družinky Tankisti dorazil na výpravu Kubík- Tváma, Vašík- Joe, Filip a Jestřáb. Z družinky Vlčáci přišel Oliver, Vojta- Bojovník a Peťa.

Jakmile jsme se sešli, Ufo vytáhl dopis, který našel ráno ve schránce. Vašík dopis přečetl a stálo tam, že medvěd Balů nechal vlčatům někde ukrytý poklad. Chtějí li ho najít, musí se vydat po šipkách na zemi. A to už Kubík našel první šipku, směřující k Albertu. Tak jsme vyšli a po chvíli odbočili na parkoviště u ulice Janáčkova. Tam už čekal Buzz a vysvětlil, že pro přežití v divočině je nutná rychlost. A tak se zahrála první hra- Džungle, Mauglí, Tygr (Cukr, káva, limonáda)

Když se úspěšně všichni dotkli Buzze a tím prošli prvním úkolem, dostali první kousek mapy. Vojta si ho dal do kapsy a vyšlo se dál, směrem k Hrádku. Tam proběhla další hra, na zlepšení orientace podle sluchu. Vlčata musela jít a se zavázanýma očima dojít k pískajícímu vedoucímu. Ten je poslal za jiným a tak až do konce. Až všichni došli k poslednímu, vyšlo se dál, nahoru k parku u křižovatky.

Tam Standa uvedl další úkol, sbírat papírky své barvy a nenechat se chytit. Vlčata (žlutí a červení) proto urputně sbírali, dokud nebyl odpískán konec hry. Aby však úkolem mohli projít dál a dostat další kousek mapy, museli se spojit a dát lístečky dohromady. A tak se šlo dál, na Sychrák.

Tam musel každý trefit tři šišky na cíl, aby mohli projít a zase dostat kousek mapy. Jakmile se všichni třikrát trefili, vyšli jsme dál.

Po chvíli jsme dorazili na místo, kde se vlčata měla nenápadně plížit k Buzzovi, aby mu ukradli kousek mapy, aniž by si toho všiml. Nakonec se to podařilo Jestřábovi a s mapou v rukách utíkal k ostatním.

Zbýval ještě poslední kousek mapy. A o ten se bojovalo kousek pod rozhlednou. Standa, Ufo, O´neal a Buzz mapu bránili, ale po nějaké době padli a vlčata poslední kousek vzali. A vyšlo se zpět do klubovny, kde mapu složili.

Poklad měl být údajně na rozhledně! Naštěstí ale na jednom lístečku vzadu stálo, že se poklad nachází v klubovně. A taky že tam byl. Všichni dostali nové stezky a po rozloučení se rozešli domů!

Zapsal Ufo

Zahajovací schůzka oddílu Půlčíci

Začátkem září proběhla zahajovací schůzka 3. oddílu Půlčíci. Sešli jsme se ve velkém počtu, objevily se tváře jak známé, tak neznámé. Na hřišti za základní školou, kde byl sraz, jsme se přivítali a představili, zahráli pár her a vyrazili na cestu po Květnici. Naším cílem byla Velká Skála, u které proběhlo jmenování vedení oddílu, při kterém jsme si zazpívali skautskou hymnu; lépe jsme se poznali, proběhli se, procvičili paměť a naplánovali, kdy budou schůzky. Potom už nastal čas vrátit se zpátky, ale před úplným koncem, jsme si ještě zahráli poslední hru.

Tímto odpolednem plným zážitků jsme zahájili letošní skautský rok pro náš oddíl.

Výprava Půlčíků-Záchrana světa před hrozivým Karkalem

Dne 25.2. se oddíl Půlčíků vydal zachránit svět před hrozivým Karkalem – stvůrou, co nezná slitování.

Nejdříve jsme autobusem vyrazili do Šerkovic, odkud jsme se pěšky vydali zpět do Tišnova. Byla to složitá cesta, na které jsme museli splnit několik úkolů, abychom mohli uvařit magický guláš. Díky magickému guláši jsme později mohli porazit Karkala. Mimo jiné jsme pomohli víle zachránit její poklad před bandity, vyluštili několik šifer, probořili ledy a rozhodně jsme si užili spoustu zábavy. Ke konci dne už jsme sice byli unavení, ale zato jsme zachránili svět před Karkalem, měli krásné zážitky a hlavně plné žaludky.

Napsala: Tik tak