Tábor – postapokalyptický svět

V prvních dvou týdnech letošních prázdnin se skauti vydali na tábor a jako pokaždé za posledních devět let tábořili na nádherné louce asi kilometr od vesnice jménem Křídla.

Jak to celé probíhalo? 1. července ráno odevzdali rodiče své děti do rukou schopných vedoucích, samozřejmě nechybělo srdceryvné loučení, poté jsme všichni nasedli na vlak směr Nové Město na Moravě, vysedli v Olešné na Moravě a došli do tábora, kde už nás čekalo uvítání do celotáborové hry.

Letošní téma tábora bylo postapokalyptický svět, takže nás místo milých vedoucích přivítali poslední přeživší vojáci bojující o svůj život. Abychom prokázali, že jsme schopni přežít a pomoci v boji, tak jsme museli podstoupit sérii fyzických, lékařských, a dokonce i psychických testů – naštěstí jsme prošli všichni, ale někteří jen tak tak. Poté jsme si postavili stany, vybalili si a než se někdo nadál, tak byl večer a s ním zahajovací oheň, u kterého jsme zjistili, že většina země je zaplavena radiací, kvůli které lidé mutují v nepředstavitelná monstra a my, abychom také nezmutovali musíme každý den brát lék zvaný Vitax.

Během následujících pár dní jsme přišli na to, že radiace není to jediné, čeho se obávat, jelikož v okolí našeho tábora se vyskytují i zombie a nepřátelští vojáci, se kterými jsme se nejednou zapletli do boje. Ale ve všem špatném je něco dobré a my našli vysílačku, kterou jsme se mohli dorozumívat s Generálem a ten nám prozradil, že existuje stroj, díky kterému budeme imunní vůči radiaci a budeme tedy moci projít radioaktivním pásem a vrátit se ke svým rodinám. Ale nastal problém, jelikož o stroji se dozvěděla i nepřátelská základna. Jednou boje zašly až tak daleko, že nepřátelé unesli pár našich starších skautů a jako výkupné požadovali naši část stroje. Ovšem protože máme chytré děti, tak jsme zajaté dostali zpátky a o nic a nikoho jsme nepřišli.

Přestože bylo ze strany zombie i nepřátel nespočetně mnoho snah nás porazit, tak jsme všechno přežili, získali celý stroj, který nám vytvořil protiradiační náramky a dokonce jsme si to i zvládli užít!

15. července jsme se se spoustou zážitků, nových přátel a nabitých zkušeností vypravili domů. Většině z nás se nechtělo tábor opouštět, ale všechno jednou končí, takže zatím musíme přežívat z naděje, že další tábor přijde brzy.

Fotogalerie

Napsat komentář