Cesta vlakem nás ničím nepřekvapí a po necelých dvou hodinách nás vítá Náměšť nad Oslavou a především supermarket Penny, kde nakupujeme zásoby na cestu.
Majda si pro nás připravila super hry( mouka, živé obrazy, řekni, řekni, co tě napadne, přestřelka…) a testy a díky tomu všemu jsme si večer doufám všichni perfektně užili. Když se blížila půlnoc, všichni jsme se shromáždili v čajovně, kde jsme si udělali poslední test a šli jsme spát. My se staršíma holkama (Amazonka, Churantoena, Bystrouška a Granko) jsme si ještě sesedli do hloučku a další půlhodinku jsem si povídali.
Ráno jsme si udělali čaj, který přinesla Kika, uklidili jsme klubovnu a odešli jsme.
Akce byla skvělá a chtěla bych si ji někdy zopakovat!! ( a snad nemluvím jen za sebe)
Kečitka
Takový krásný západ byl toho večera.
Přeji všem hezký skautský rok, plný krásných zážitků, dobrodružství a her.
Hned první večer se začíná hrát a co jiného než Battlefield dvojku. Hrajem asi tak do dvou, pak jdem spat……Profa s Pohodixem jedou nonstop. Ráno o jedenácti přijíždí moji dva spolužáci Mike a Martin. Začínáme hrát různý hry NHL 09, CS 1.6, Tennis Criterrs, Killing floor, Age of Empires II a jiné. (Někdy přišel Radar s Terkou a někdy jindy zas Luke s Johnnym, fakt si nepamatuju kdy)
Tak vyrážíme přes rakovec na Bozinku. Cestou mě volá paní Smutná ať jdu naproti Kečupovi. No časem jsem teda dorazili na bozinku všichni čtyři. Chystáme oheň a něco po deváté hodině zjišťujeme že to nemáme čím podpálit. Tak valím domů pro zapalovač. Za tmy docházím k ohništi, Prófa zapálí oheň, lehnem si a začnem opýkat špekáčky. Probíhá klábosení a prostě všecko co ktomu patří. (já mezitím viděl padat asi 6 hvězd, tak snad se něco splní) Tipuju tak k jedenácté všichni usínáme.
Ráno před šestou se budí Kečup a začíná si hrát s mobilem :D, všechny nás vzbudil. Po sedmé hodině odchází Pú s Kečupem domů a my s Prófou spíme až do půl jedenácté. Pak si vstanem, uklidíme po sobě a vyrážíme zpět do reality.
Úplně suprový, takovýto večery by se měly dělat častěji ………… Mára
V Popovicích na nádraží jsme se zargistrovali, dostali jsme průvodku, zaplatili jsme si obědy a vydali se na cestu. Naše rychlost chůze nebyla moc velká, ale my jsme si tu pohodovou cestu užívali, jak se jen dalo. Během cesty jsme nacvičovali divadlo na Svojsikáč, zpívali jsme si, na stanovištích jsme plnili různé úkoly,.. Na prvním stanovišti jsme vymýšleli básničku, která musela obsahovat určitá slova. Dále jsme si procvičili naše vědomosti, holky si zkusily ošetřit nějaká zranění a asi nejtěžším úkolem bylo přenést balón pomocí provazů. Po velmi příjemné cestě si některé z nás vyzkoušeli lanové aktivity. U rajhradského kostela jsme se na farní zahradě naobědvali a chvilku jsme odpočívali. Potom následovalo vyhlášení výsledků, umístili jsme se na 1. místě ve skautské kategorii. Akce se velmi povedla a příště pojedem zase!
Majda
Zabydlely jsme se, postavily stany a daly se do vaření. Následoval filmový večer a tak se všichni přesunuly na faru. Film byl o vodních skautech a bylo to velice poučné :-D. Další den v sobotu ráno byl nástup, kde nám byly sděleny informace ohledně pravidel atd…a přišel na řadu závod!
Asi o půl jedenácté večer jsme začali hrát libreto a Majda k tomu hrála na klavír, ale najednou přestal jít proud. Nejdřív jsme mysleli, že jen vypadly pojistky, ale když jsme je šli s baterkou nahodit, zjistili jsme, že bez proudu je celý Doubravník a tak jsme se všichni sešli v čajovně, zapálili svíčky a hráli jsme u toho flašku (Čmelda při tom měla dobrý hlášky..:) a někteří pomalu usínali…
Ráno jsme s Amazonkou vstali o něco dřív než ostatní a vyrazili jsme na hledání multišifry. Když jsme odcházeli, holky se začaly pomalu probouzet, uklízet klubovnu a připravovat na odpolední akci.
Když jsme přijeli, šli jsme k tišnovské klubovně, kde na nás už čekali světlušky, vlčata a samozřejmě i vedoucí z Tišnova. Počkali jsme ještě na pár opozdilců a pak jsme se vydali do ZŠ Smíškova. Ve zdejší tělocvičně jsme ze začátku hráli různé seznamovací hry. Potom se soutěžilo ve skupinkách. Byl velký zápas ve vybíjené a taky něco jako opičí dráha (skákání přes švihadlo, kotouly, válení sudů…). Konečné vyhlášení vítězů (odměnou bylo ovoce) jsme my doubravničáci už nestihli, protože jsme spěchali na vlak. Jen jsme dostali diplomy a odměny, rozloučili se a šli. Původně jsme do Doubravníka měli přijet ve čtyři, ale museli bychom přes hodinu čekat v Tišnově, tak jsme mohli odejít dřív a stihnout tak vlak ve dvě.
Akce se dětem i nám líbila.
Pony a Ijí
Mezitím, co se děti seznamovaly jsme začaly vařit oběd. Slunko a ještě nějaké světlušky dělaly kuskus s hráškem pro Tišnov a já jsem připravovala špagety pro Doubravník. Po obědě bylo v plánu jet vlakem v poledne na Pernštejn, ale protože bychom to časově nestihli, rozhodli jsme se, že si raději uděláme procházku po Doubravníku. Takže jsme se všichni v klidu najedli a potom vyrazili na Bozinku.