Robinsoni

20.-22.10 2017 se uskutečnila výprava do LOMNICKÉ ORLOVNY. V pátek jsme přijeli asi v 16:45 a vybalili jsme si věci. Potom Áďa a Natálka nachystaly stezku odvahy a pak jsme šli spát.

Ráno jsme si sbalili věci do baťohu a vyrazili jsme na výlet (13km). Cestou jsme se zastavili na kraji lesa a uvařili jsme si kotlíkovou polívku(jak jinak). Potom jsme šli zpátky do orlovny. Anežka, Kačka, Kačka a Barča nachystaly stezku odvahy.

V neděli se šlo do kostela, ten, kdo nešel do kostela tak hrál hry (městečko Palermo, židličkovanou atd. ) Potom jsme se sbalili a dali si výborný oběd: kuře s rýží.

Po obědě jsme uklízeli orlovnu a potom jeli domů.

VŠICHNI   SI   VÝPRAVU  MOC  UŽILI!
Eliška

Už letos na jaře nás Bred poměrně dost nadchnul nápadem, že na konci září uspořádáme výpravu na Šumavu. A tak jsme ve čtvrtek 28.9. vyjeli.

Sešli jsme se ráno kolem 8 hodin na náměstí. Vyjeli jsme auty, bylo nás 22 včetně pěti řidičů. Po cestě do Hojsovy Stráže jsme udělali dvě zastávky. První v Těšenově na našem bývalém tábořišti, kde jsme celkově tábořili po sedm let, naposledy před osmi lety. Nás, kteří si tábořiště ještě pamatujeme, bylo jen šest. Druhá zastávka byla v Písku, abychom se najedli a řidiči se trochu protáhli. Poté už jsme jeli rovnou na faru, kde jsme měli zařízené ubytování. Po příjezdu do cíle jsme se zabydleli (z ubytování jsme byli nadšení, fara byla nově opravená) a uvařili jsme večeři. Nachystali jsme svačiny na další den a šli jsme do postelí, v pátek nás čekal brzký budíček.

V pátek brzy ráno jsme posnídali a vyrazili. Vlakem jsme dojeli z Hojsovy Stráže na Špičák, kde jsme začali naši 21 kilometrovou výpravu. Šli jsme kolem Čertova a Černého jezera, čekalo nás ten den taky spoustu výšlapů na vrcholy – Svaroh, Kokrháč, Ostrý. Chvíli jsme byli i Německu a snědli jsme opravdu hodně borůvek (českých i německých).

Nejstrmější kopec nás čekal těsně před cílem v Hojsově Stáži, u toho jsme jsme zapotili nejvíc.

Po návratu na faru jsme si odpočinuli, vysprchovali se a šli jsme do místní vyhlášené hospody na večeři. Ta se pro většinu účastníků stala největším zážitkem celého dne. Plni nových zážitků jsme se vrátili na faru, opět nachystali svačiny na sobotu a postupně odcházeli spát.

V sobotu ráno se k nám připojil Prófa a tak jsme posnídali už v počtu 23 lidí. Po snídani jsme znovu jeli vlakem na Špičák, tentokrát jsme ale vyjeli lanovkou a měli jsme slíbené, že už žádné velké kopce nás nečekají. Lanovka byla jednosedačková a ne úplně nová, budila v nás celkem respekt. Nakonec jsme všichni v pořádku dojeli až na Pancíř a pak už nás čekala cesta 14 km dolů zpět na faru. Tam jsme si uvařili couscous na večeři a pak jsme si ještě na druhou večeři opekli špekáčky nad ohněm.

V neděli ráno jsme se pobalili, na snídani jsme si dali vánočku s kakaem a se vydali na cestu domů. Měli jsme oba dny neuvěřitelné štěstí na počasí, celou dobu na výletech nám svítilo sluníčko. Pršet začalo až v neděli, když jsme nosili věci do aut.

Byla to super akce, doufám, že někdy něco podobného zopakujeme. Děkujeme všem řidičům, že zvládli tu dlouhou cestu a taky děkuju Bredovi a Zoubině za organizaci této akce!

Pony

Na fotky se můžete podívat zde.

Skautský rok jsme zahájili již tradičně ohněm na Bozince.

Akce se konala 22. září v 18:00. Bohužel na tu dobu byl hlášený déšť, což některé z nás odradilo, ale i přes nepříznivé počasí se nás sešlo kolem dvaceti. Měli jsme však štěstí. Několik minut před šestou pršet přestalo a už nezačalo. Mohli jsme tedy v poklidu a suchu zapálit oheň, poznat nové členy, opéct si špekáčky i Marshmallouny a zahráli jsme si několik her.

Zároveň bychom chtěli poděkovat Bredovi a Zoubině, protože díky nim jsme tímto ohněm zahájili již dvacátý rok činnosti našeho oddílu.

Granko

Dne 22.4.2017 se uskutečnil den země.

V sobotu se děti brzy ráno sešly v Doubravníku na náměstí a následně si rozdělily do skupin pod vedením skautů a příznivců, kteří byli ochotni pomoci. První skupinku vedl Marek Šenkyřík (Mára) a ten šel s klukama směrem k Luhačovicím. Druhou skupinku vedla Dorotka Šikulová (Pony) a Anička Bracková (Granko), ty šly s holkama na Horní Rakovec, střelnici a do parku. Poslední a zároveň třetí skupinku vedla paní starostka s paní Truhlářovou ty s dětmi šli k fotbalce. Nasbírali jsme určitě míň odpadků než minulí rok. To znamená že se lidé začínají poučovat a nedělají tolik nepořádku. Celá tahle akce se nám všem moc líbila. Byla to zábava určitě se to příští rok musí zopakovat. 😊😃😎

Tak zase za rok 😝

Napsaly: Julie Rozbořilová

Anna Truhlářová

V pátek 24. března jsme se všichni vedoucí i s dětmi setkali na nádraží v Doubravníku.

Cesta vlakem do Bílých Karpat zabrala téměř 3 hodiny, ale ani tak jsme se nenudili. Po třech hodinách jsme vystoupili ve vesnici Javorník. Všechny nás překvapilo, o kolik byla větší zima než u nás, tak jsme dlouho neváhali a vydali jsme se na několik kilometrů dlouhou cestu k chatě Kristýně. Přestože jsme vyráželi za světla a poměrně brzo, na chatu jsme dorazili za tmy. Nepříjemným překvapením bylo, že na chatě není vůbec žádný signál a my jsme se neměli jak dostat dovnitř. Naštěstí to netrvalo dlouho a přijel pán z organizace Brontosaurus (které patří chata), který nás pustil dovnitř. Večer už jsme se jen zabydleli, najedli a šli jsme spát, protože nás čekala náročná sobota.

V sobotu jsme se již tradičně rozhodli jít na výlet po okolí. Po snídani jsme si zabalili nejdůležitější věci včetně jídla a kotlíku, které nám všechny děti pomáhaly nést. Po cestě jsme hráli hry, zpívali písničky a kochali se krásou chráněné krajinné oblasti. Bez kotlíkové polívky není pořádný výlet, a tak jsme si ji samozřejmě museli všichni společně uvařit. Po návratu na chatu jsme se navečeřeli a opět jsme si šli hrát. Když jsme ale začali hrát hru, ozvalo se tajemné zabouchaní na okno. Zjistili jsme, že to byl myslivec s dopisem, který nás vysílal na tajemnou stezku odvahy. Stezkou si prošli všichni a někteří stateční jedinci dokonce sami nebo i dvakrát.

V neděli stačilo už jen se sbalit uklidit a vyrazit na cestu. Po několika kilometrech na nás ale čekalo nepříjemné překvapení. Zjistili jsme, že jsme všechny jízdenky nechali u kluků, kteří předávali chatu zpět majitelům, tak se Prófa otočil a běžel pro ně zpět. Naštěstí se stihl včas vrátit, takže zájemci se mohli jít ještě rychle podívat na rozhlednu u nádraží. Vlak měl sice drobné zpoždění, ale jinak cesta proběhla v klidu. V Doubravníku na nás už čekali nedočkaví rodiče, kteří si své děti odvezli domů.

Akce byla moc povedená a všichni doufáme, že co nejdřív bude další.

Granko

Jeli jsme v sobotu 15. 10. 2016 v 16:06 z Doubravníka do tišnovské skautské klubovny, sešlo se nás přibližně 11.Když jsme dojeli do Tišnova, šli jsme do Alberta a poté do klubovny. V klubovně nám Pú (Vítek) vysvětlil, jak se máme připojit k internetu (skype, facebook atd…). Komunikovali jsme se skautama z celého světa a dorozumívali jsme se anglicky. Museli jsme zjistit JID, což je kod skautského střediska.

Read more