Šumava

Už letos na jaře nás Bred poměrně dost nadchnul nápadem, že na konci září uspořádáme výpravu na Šumavu. A tak jsme ve čtvrtek 28.9. vyjeli.

 

Sešli jsme se ráno kolem 8 hodin na náměstí. Vyjeli jsme auty, bylo nás 22 včetně pěti řidičů. Po cestě do Hojsovy Stráže jsme udělali dvě zastávky. První v Těšenově na našem bývalém tábořišti, kde jsme celkově tábořili po sedm let, naposledy před osmi lety. Nás, kteří si tábořiště ještě pamatujeme, bylo jen šest. Druhá zastávka byla v Písku, abychom se najedli a řidiči se trochu protáhli. Poté už jsme jeli rovnou na faru, kde jsme měli zařízené ubytování. Po příjezdu do cíle jsme se zabydleli (z ubytování jsme byli nadšení, fara byla nově opravená) a uvařili jsme večeři. Nachystali jsme svačiny na další den a šli jsme do postelí, v pátek nás čekal brzký budíček.

V pátek brzy ráno jsme posnídali a vyrazili. Vlakem jsme dojeli z Hojsovy Stráže na Špičák, kde jsme začali naši 21 kilometrovou výpravu. Šli jsme kolem Čertova a Černého jezera, čekalo nás ten den taky spoustu výšlapů na vrcholy – Svaroh, Kokrháč, Ostrý. Chvíli jsme byli i Německu a snědli jsme opravdu hodně borůvek (českých i německých).

Nejstrmější kopec nás čekal těsně před cílem v Hojsově Stáži, u toho jsme jsme zapotili nejvíc.

Po návratu na faru jsme si odpočinuli, vysprchovali se a šli jsme do místní vyhlášené hospody na večeři. Ta se pro většinu účastníků stala největším zážitkem celého dne. Plni nových zážitků jsme se vrátili na faru, opět nachystali svačiny na sobotu a postupně odcházeli spát.

V sobotu ráno se k nám připojil Prófa a tak jsme posnídali už v počtu 23 lidí. Po snídani jsme znovu jeli vlakem na Špičák, tentokrát jsme ale vyjeli lanovkou a měli jsme slíbené, že už žádné velké kopce nás nečekají. Lanovka byla jednosedačková a ne úplně nová, budila v nás celkem respekt. Nakonec jsme všichni v pořádku dojeli až na Pancíř a pak už nás čekala cesta 14 km dolů zpět na faru. Tam jsme si uvařili couscous na večeři a pak jsme si ještě na druhou večeři opekli špekáčky nad ohněm.

V neděli ráno jsme se pobalili, na snídani jsme si dali vánočku s kakaem a se vydali na cestu domů. Měli jsme oba dny neuvěřitelné štěstí na počasí, celou dobu na výletech nám svítilo sluníčko. Pršet začalo až v neděli, když jsme nosili věci do aut.

Byla to super akce, doufám, že někdy něco podobného zopakujeme. Děkujeme všem řidičům, že zvládli tu dlouhou cestu a taky děkuju Bredovi a Zoubině za organizaci této akce!

Pony

Na fotky se můžete podívat zde.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..