V sobotu, ještě před ubytováním, jsme navštívili památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou a seznámili se s její historií, bylo to celkem zajímavé.
Prvních asi 5 kilometrů, počítám-li i cestu z nádraží k památníku, je za námi.
Zahajovací schůzka
Odečetli jsme dva vedoucí potřebné na organizaci hry a rozdělili jsme zbylých 18 na třetiny a začali hrát bojovou hru – Obležené město. Jedna třetina lidí se stala oblehateli a dvě třetiny představovaly letadla, která zásobovala „obležené město“ zásobami. Úkolem letadel bylo dopravit během hry do města 3x tolik nákladů, jaký byl počet letadel. Samozřejmě obléhatelé jim v tom bránili a sestřelovali je pomocí papírových koulí, jeden zásah znamenal sestřelené letadlo, ale pilot přežil, dva zásahy poslaly pilota do nemocnice pro nový život. Jak to dopadlo? Letadla přepravila 37 nákladů, což znamenalo vítězství letadel.
13. tábor Robinsonů, Babák 2010
Ihned po příjezdu na tábořiště jsme uložili kufry v jídelně, protože se blížil déšť. Ještě jsem dovezl bedny a další materiál uložený ve skladu ve školkách a to už se blížili i ostatní.
Na tábořišti jsme vystřídali naše sestry a bratry z Tišnova, kteří se pomalu sbalili a odjeli domů. Za vytrvalého deště jsme se ubytovali, děcka ve stanech s podsadami, holky vedoucí v „Žabině“ (hangáru), kluci vedoucí v tee pee a já se Zoubinou v hospodářském stanu. Jelikož nás bylo méně než děcek z Tišnova, zůstalo hodně stanů prázdných.
Stavěčka Babák 2010
Postupně rostou i jiné stavby, vše v absolutní pohodě, není kam spěchat, máme na to čtyři dny. Stavíme kuchyň, kopeme a stavíme latríny, sprchu a umyvárny, sušák na prádlo, chystá se sauna, dělá se přehrada. Stavíme další provozní stany a stožár na vlajku. Dělají se lavičky a stoly do jídelny (jeden z hangárů), odpadkový koš. Jsou postaveny kamna v kuchyni. Nataženy hadice z potoka k umývárnám atd.
Postavme školu v Africe 2010
Na obrázku jsou budoucí žáci školy ve vesnici Fiseha Genet, kterou se podařilo, díky sbírce v roce 2009, postaviti.
V pondělí 4.10. v sedm hodin ráno se scházíme na náměstí. Někteří přicházejí později. Stavíme část hangáru a donášíme židle a stoly ze školy. Věšíme plakátky a mapu Afriky.
ZVAS – závod vlčat a světlušek 2010
Naštěstí nepřijeli všichni, 41 hlídek předběžně přihlášených se zmenšilo na 26, z toho bylo 14 vlčáckých a 12 hlídek světlušek. Proč naštěstí? Doubravník je sice krásné místo na pořádání závodů, ale odjezdy vlaků, tak aby se dostali všichni domů jsou poněkud omezené. Proto jsme nejdříve chtěli uspořádat závod na Klínku v Předklášteří, ale tam to (už nevím proč) nešlo. 41 přihlášených hlídek nás donutilo vymýšlet nový způsob pohybu hlídek po trati i změnu systému startu atd., bylo nám jasné, že to bude velice náročné časově. Nakonec těch 26 hlídek bylo tak akorát (všechny přihlášené by určitě nebylo možné zvládnout).
Oheň Svatého Jiří
Čestná povinnost slavnostního zapálení ohně ze čtyř světových stran letos připadla na Majdu, jedinou držitelku Tří orlích per, která se ohně zúčastnila.
Sešlo se nás, odhaduji ke třiceti lidem. Hrály se hry všeho druhu, povídalo se atd.. Po třech hodinách, přibližně ve 20 hodin jsme se rozloučili Gilwellským kruhem a šli domů.
Dovolil jsem si vyhledat na Wikipedii informace o Svatém Jiří a tak pokud máte chuť přečtěte si co jsem tam našel.
Šlapanické boudy 9.-11.4.2010
Jedeme asi 15 minut. Klubovna je od zastávky vzdálená asi půl kilometru a tak nám cesta rychle uběhla. Vcházíme do zahrady, kde nás přivítaly majitelé chatek, kteří vedou místní oddíl. Po vyslyšení krátkých instrukcí se nejprve dohadujeme v kolika chatkách budeme přebývat. Nakonec se Bred rozhodl pro jednu chatku. Uvnitř je malá útulná místnůstka ve, které býváme nejčastěji, když nejsme zrovna venku. V horním patře jsou matrace určené ke spaní.Rozdělujeme si místa, kde kdo bude spát a pomalu se vybalujeme.
DOUBRCYKL 2010
V sobotu 1.5.2010 jsme pořádali cyklistický orientační závod dvojic. Předpověď počasí moc příznivá nebyla a tak jsem trnuli jak to všechno dopadne.
A dopadlo! Počasí parádní, slunečno a po dešti vyčištěný vzduch, jak stvořené na projížďku na kole. Bohužel se mnoho cyklistů neobjevilo a závodilo jen 10 lidí. Doufám, že se jim to líbilo a užili si to, že chutnal guláš , nápoje nebily teplé a ceny za umístění přišly vhod.
Více není co psát, jen ještě musím poděkovat závodníkům, za účast a pořadatelům za pomoc.