V sobotu, ještě před ubytováním, jsme navštívili památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou a seznámili se s její historií, bylo to celkem zajímavé.
Prvních asi 5 kilometrů, počítám-li i cestu z nádraží k památníku, je za námi.
Ubytování je dílem okamžiku. Večeříme guláš s chlebem, objevujeme gramofon, na kterém pouštíme dobře známé písně od našich ohňů a kytarového hraní.
Využíváme zahradu ke hraní zahřívacích her a když začne pršet, jdeme dovnitř hrát psycho hry atd.
V neděli prší a je nepěkně. Zůstáváme na mši v Březníku a do Náměště jedeme až odpoledne. Počasí se umoudřilo a tak jsme mohli odehrát městskou úkolovku a navštívit zámek i přilehlý park. Závěrečný nákup potravin a hurá domů na brambory s uzeným masem. Hraje se mariáš, zpívá se u kytar a kolem jedenácté hodiny jdeme spát.
Pondělí ráno, zase prší a je hnusně. Po snídani, navzdory počasí, vyrážíme směr údolí Chvojnice. Cesta se náhle ztrácí ve vlnách řeky, kterou lze jindy přeskákat po kamenech. Musíme tedy po pravém břehu, kde jde místy opravdu o velké výkony. Zdoláváme bahnité srázy svahů nad řekou, plížíme se podél skal nebo na ně šplháme. Bereme zavděk kouskem suchého místa na verandě trampské chaty. Svačíme. Upřesnění souřadnic a kontrola mapy. Konečně můžeme přejít na druhou stranu po dřevěném mostě. Nacházíme první ukrytou krabičku na místě zvaném Kozí hřbety (jak příznačné).
Pokračujeme opět v cestě, tentokrát směr zřícenina hradu Levnov. Počasí se umoudřuje a tak, když vyšplháme kamzičími cestami na vrchol skal, jen zíráme do údolí na tu krásu. Podzim hraje všemi barvami, Oslava divoce žene svoje vody a nad tím vším ztrácíme nejen dech, ale i slova.
Dlouho se nám nechce jít pryč, ale musíme, využíváme zkratku a sestupujeme do údolí.
Vody teče opravdu hodně, místy již zaplavuje louky. Přecházíme dvakrát přes Oslavu po mostech a vzdáváme další hledání krabiček. Čas pokročil. Rozhodujeme se vzít útokem kopec směrem ke zřícenině Kraví hora po červené a potom nejkratší cestou směr fara. Je už tma, když přicházíme a jdeme vařit špagety.
Večer je snaha o nějakou zábavu, ale únava je celkem znatelná.
Úterý je klasický poslední den akce – snídaně, úklid a odjezd domů.
Počasí nic moc, celkové hodnocení akce je kladné.
Co dodat? Jen si chci postesknout nad vhodnou obuví zúčastněných, děs a hrůza.