Ihned po příjezdu na tábořiště jsme uložili kufry v jídelně, protože se blížil déšť. Ještě jsem dovezl bedny a další materiál uložený ve skladu ve školkách a to už se blížili i ostatní.
Na tábořišti jsme vystřídali naše sestry a bratry z Tišnova, kteří se pomalu sbalili a odjeli domů. Za vytrvalého deště jsme se ubytovali, děcka ve stanech s podsadami, holky vedoucí v „Žabině“ (hangáru), kluci vedoucí v tee pee a já se Zoubinou v hospodářském stanu. Jelikož nás bylo méně než děcek z Tišnova, zůstalo hodně stanů prázdných.
Pomalu se rozběhl táborový ruch a i když bylo první dva dny zima a nevlídno, nálada byla celkem v pohodě. Celotáborová(CTH) hra na téma ochrany přírody se také dala do pohybu. Táborníci se úvodní hrou rozdělili do 3 skupin po 8. Na procházce po okolí našli hnízdo s obřími vejci ptáka Moa a celý tábor se o ně starali. Samozřejmě sbírali body v jednotlivých etapách, kdy soupeřili s pašeráky obchodujícími se vzácnými vejci a ptáky atd.
Probíhala i soutěž jednotlivců, vycházející hlavně z úklidu stanů + různé možností sbírání bodů za mlčení, otužování atd.
Vyřezávali jsme lodičky a pořádali závody na místním potoku Zátoka.
Hráli jsem fotbal, lakros atd., stříleli jsme z luků i ze vzduchovek. Luštili jsme šifry a bojovali při bojových hrách.
Samozřejmě jsme si i sami vařili a pravidelně se střídali ve službách. Každou noc jsme hlídali tábor a střídali se v hlídkách (krom dvou nocí, kdy pršelo).
Hlídky se nám moc nevedli, nejdříve nám provedli R+R z Tišnova pěknou lotrovinu, kdy nám mimo zásob i obarvili vodu v umývárně. Druhý přepad byl také úspěšný a Čert s Elzou nám ukradli špalek od vlajkového stožáru, že Ijí.
Byli jsme na výletě v Novém Městě na Moravě a ve Žďáru nad Sázavou, na Zelené Hoře a na Pilské nádrži se koupat, ale byla celkem studená voda a tak se nám nejvíc líbili cukrárny a kavárny.
Slavnostní ohně byly celkem dva, jeden v úvodu, kde jsme vyhlásili celoroční bodování a ocenili nejlepší.
Druhý na konci tábora, kdy jsme museli třikrát vybírat z ohniště vodu a stejně se nám horko těžko podařilo oheň zapálit. Celý obřad musel být nakonec v půlce přerušen pro silný déšť a pokračoval v jídelně, kde se vyhlásili nejlepší družiny a jednotlivci. Dlouho se pak hrálo na kytary a zpívalo.
Mám radost, že se letos na táboře podařilo ulovit Tři orlí pera Pony, Márovi, Nonstopovi a Klíštěti.
Tábor měl končit v neděli 8.8. bouračkou, ale vzhledem k dešti, který prakticky od čtvrteční noci neustále zaléval tábor i přilehlé louky, jsme se rozhodli stihnout vše již v sobotu. Světlušky a vlčata jsem poslali domů a všichni ostatní makali jako zjednaní. Auta jsme museli vytlačit a veškeré věci a materiál, včetně kufrů odvozit traktorem, který se po rozbahněné louce a cestě sotva ploužil.
Celty se ještě 14 dní budou sušit rozvěšené ve školkách.
Domů jsme se dostali v 11 hodin večer, absolutně vyčerpaní, ale šťastní, že jsme to zvládli a utekli z toho bahna posledního dne.
Co dodat?
Zkusili jsme pár věcí:
– předně pominout čas a pokud možno se jim striktně neřídit = celkem ano.
– zavést dětskou samosprávnou demokracii = nic moc.
– program pro světlušky a vlčata = ne vše se povedlo
– CTH – řekl bych, že poněkud ústup ze slávy
– o hodně méně vedoucích = téměř ideál
– snaha o vyřešení problémů se známými firmami = propadák
– tábořit na novém místě = dobrý nápad
– hledat houby = snad první tábor za 18 let, co tábory dělám, jsme neochutnali houby
– zdravotní péče = měl jsem pocit, že naprostá pohoda
– zásobování = luxus
– středisková táborová spolupráce = dobrý pocit
Díky všem, za tábor. Za rok, tedy vlastně za 11 měsíců, nashledanou!
Bude to zase na Babáku? Kdo ví?