Na přelomu roku vznikla u Marťánků nová družina, Podhoráci ze Synalova. Sedm statečných světlušek a vlčat se pustilo do skautování s plným nasazením. Jahoda, Divočák, Hasič, Střelka, Marťan, Motýlek a Květinka se v pátek 15. 2. vypravili na svou první výpravu s noclehem. A protože je u nás krásně, nebylo třeba nikam jezdit, stačilo prostě vyjít směr Veselský Chlum.
Už jste někdy slyšeli o klobáskovníku? Podle indiánského kmene Hutu-Bumboo v ráji nerostla jabloň, ale klobáskovník. Až do chvíle, kdy se praindiáni mezi sebou do krve pohádali a tento zdroj radosti zmizel neznámo kam. Bohové jim však dali naději, že klobáskovník znovu spatří, pokud dokážou táhnout za jeden provaz a získat tajné heslo. Nebyl to vůbec snadný úkol. Podhoráci heslo získávali v podobě důmyslně ukrytých fragmentů, museli zdolat skutečný ledovec, bažinu i temnou pustinu, a nakonec přesvědčit neznámého starce o pravosti získaných indicií. Ale dokázali to a v západu slunce na Veselské Ladě skutečně uviděli bájný klobáskovník, který s neuvěřitelnou rychlostí dokonale očesali. Poté sestoupili do údolí, kde je na jednom z brusenských statků čekal první jarní, nebo spíš poslední zimní táborák a útulný nocleh.
K překvapení všech do rána dokonale vyschly promáčené boty, to díky paní domácí, která je odnesla rovnou do kotelny… Usušit. Na oplátku pak Podhoráci pomáhali s odčervováním a očkováním jehňat. Tady také vznikl náš znak, ovečka s kopcem na pozadí. K poledni jsme se vydali na cestu zpátky. Po vrstevnici kolem Lomnice, a pak po staré štětové cestě do Synalova. U lesa jsme si ještě na finské svíčce uvařili první kotlíkovou gulášovku, a pak už tradá domů. Ušli jsme zhruba 13 km, zažili mnohá dobrodružství, ale hlavně se z nás stala parta, která táhne za jeden provaz v dobrém i zlém.
Vykopávka
Tři sestřičky od vás ( dvě dospělé a jedna malá světluška) s námi dnes odpalovaly Betkémské světlo na nádraží v Tišnově. Slíbil jsem jim fotky, tak se ozvěte. Krásné Vánoce!!!