Jedním z těch těžších úkolů bylo například vybírání fotek. Za ty roky se jich nahromadila velká spousta. Navíc všechny je popsat, když si někteří ty první akce vůbec nepamatujeme… Naštěstí s tímto nám pomohli Bred a Zoubina, kteří si nejspíš pamatují úplně všechno. Fotky z posledních čtyř let jsme museli nechat vytisknout, vzhledem k tomu, že jsou focené na digitálním foťáku a uložené v počítači. Tím pádem jich bylo daleko víc a nás čekalo velké vybírání (a vzpomínání).
Podstatnou část výstavy, kromě fotek, tvořily nejrůznější věci, mimo jiné i z naší skautské klubovny: kroniky, všelijaké materiály a výrobky z tábora, diplomy, upomínkové listy (které nám poskytli i někteří bývalí členové), táborová i oddílová trička…zkrátka vše, co připomínalo uplynulých patnáct let. Toto všechno jsme týden před výstavu přivezli na starou radnici, kde se výstava konala. Tam jsme se s panem Navrátilem domluvili na zbylých organizačních záležitostech.
V pátek před výstavou jsme se sešli odpoledne a chystali a chystali až do večera. Bylo potřeba rozmístit kolem pěti set fotek. Na část jsme použili skleněné nástěnné klipy (z čehož se později nevyklubal úplně nejjednodušší úkol) a na druhou část samostatně stojící panely, rozdělené podle jednotlivých let. Na ty jsme přišpendlili i diplomy a další upomínky z příslušného roku. Do vitrín jsme umístili věci většinou používané na schůzkách: stezky, docházku, ale i další materiály z tábora. Promítání přibližně deset let starých videí z činnosti oddílu se ukázalo jako bezva nápad, který dokázal hodně lidí upřímně pobavit (na našich stránkách se pravděpodobně zavede nová videogalerie, kde by se tahle videa také měla časem objevit).
V sobotu jsme se potkali na radnici už dopoledne, i když výstava začínala až ve dvě, abychom ještě doladili poslední úpravy. Rozdělili jsme si služby, kdo kdy bude hlídat, abychom tam všichni nemuseli být celé dva dny. Nicméně v sobotu jsme tam nakonec celý den všichni zůstali. Především proto, že na pátou hodinu bylo naplánované zpívání a hraní na kytaru. Přišlo i pár bývalých členů, a tak jsme zpívali. Dokonce ještě o něco déle, než jsme původně chtěli mít výstavu v sobotu otevřenou. Ale myslím, že to nikomu nevadilo – shodli jsme se, že jsme si takhle už delší dobu společně nezazpívali. Poté co všichni odešli jsme ještě s Vítkem a Majdou spravili fotky popadané ze skleněných klipů (kdo viděl, ví, o čem mluvím), abychom se nemuseli v neděli scházet zbytečně o hodinu dřív.
Výstava proběhla oba víkendy úspěšně, možná jsme očekávali více návštěvníků, ale vlastně si nemáme na co stěžovat. Zázemí jsme měli dobré, kdo chtěl, tak přišel a věřím, že byl i spokojen.
Po celý první víkend výstavy nám návštěvníci přispívali na dobrovolné vstupné, zatímco ten druhý světlušky prodávaly za dobrovolný příspěvek velikonoční perníčky, které upekly společně se skautkami. Peníze vydělané na vstupném i prodejem perníčků půjdou na dobročinnou akci Velikonoční skautské kuřátko v rámci organizace „Pomozte dětem“. Pokud jste přispěli i Vy, děkujeme!
Pony