Po cestě děcka provozovaly samé klidné aktivity, aby nerušily spolucestující a kluci dokonce začali hrát na kytary. Ve Žďáře jsme chvilku čekali na Klíštěte s autíčkem, který vzal Prófu, mě a věci našich nejmenších členů na chatu, abychom tam zatopili a všechno nachystali. Postupně pak přivážel ostatní, kteří se v chatě ohřáli a najedli a pak i trochu zlobili, než dorazili všichni. S Prófou jsme měli za úkol nachystat notebook a daťák na promítání, protože večer jsme se dívali na film Croodsovi, který se moc líbil (mě aspoň jo ;-))a po něm se všichni uložili ke spánku. To ještě nevěděli, že na ně něco chystáme. Někdy kolem půlnoci dorazili Pú a Pohoda, aby nachystali noční hru na motiv filmu. Děti jsme probudili a řekli jim, že se nám ztratila Majda, že ji musí jít hledat do lesa. Dalo nám to docela zabrat, někteří se ani neprobudili.
Až se oblékli, řekli jsme dětem, ať jdou po světýlkách a že Majdu najdou. Byli zpět asi za deset minut i s Majdou i Púem a konečně mohli jít spát, už je nikdo nebudil.
Ráno jsme si snídani museli najít sami. Jako to bylo ve filmu, běhali jsme po lese a hledali vajíčka, která jsme si mohli za odměnu sníst (naštěstí už byla uvařená). Pro hladovce byla nachystaná i vánočka. Po snídani jsme vyrazili jako vždy na výlet, kde jsme si chtěli uvařit polévku na oběd. Bohužel počasí nám moc nepřálo, navíc kvůli velkému větru byl zakázán vstup do lesa. Raději jsme nic neriskovali, obešli jsme si menší okruh a vrátili se do chaty. Tam děti pod vedením Prófy společnými silami uvařily polévku a já s Majdou jsme mezitím vmýšlely náhradní program. Po obědě jsme si udělali polední klid a po něm jsme šli hrát hry před chatu. Děcka se vyblbly, navíc se zapojili i roveři, takže si všichni hry užili ještě víc ;-). Večer byl na programu oheň, kde jsme si opekli špekáčky na večeři a u kterého nás navštívili Bred a Zoubina. Oheň si ale děti zkoušely zapálit samy pouze s pomocí křesadla (zase jako ve filmu), nakonec se to podařilo Pohodovi. Až nám začala být zima, Bred se Zoubinou odjeli a my jsme šli zpět do chaty, dlouhou dobu jsme hráli na kytary a postupně všichni odcházeli spát.
V neděli samozřejmě ti, kteří chtěli, šli do kostela, ostatní jsme si balili a uklízeli chatu. Nejmenším jsme s balením pomohli a pak se vrhli na umývání nádobí. Potřebovali jsme stihnout autobus z Krucemburku domů, tak Klíště jel pro děcka z kostela, aby si ještě sbalili. Měli jsme dvě auta, takže jsme některé děti rozposílali domů autem, protože ve Žďáře jsme museli skoro dvě hodiny čekat na vlak. My, kteří jsme autem nejeli, jsme to ale přece jen nějak zvládli, nezklamal nás žďárský Kaufland. Takže jsme si koupili něco na zub a počkali jsme na vlak na nádraží. Po cestě domů jsme se zabavovali nejrůznějšími hrami a hádankami až jsme najednou byli v Doubarvníku a akce byla u konce.
Výprava se mi moc líbila a jsem ráda, že na ní bylo tolik nových členů, takže doufám, že si to taky užili J.
Pony