Zahajovací víkend

Zahajovací oheň

Večer v pátek 21.9. jsme se tradičně sešli na Bozince, abychom oficiálně zahájili skautský rok 2018/2019. Zahráli jsme si nějaké hry, např. Poval kolík.

Wasapela přespání po ohni

Hned po slavnostním ohni jsme nachystali ohniště na špekáčky. Během toho Dandýmu praskl svíticí náramek a ostatní se u toho pobavili, ale Dandý ne. Ten měl ruce od fosforu a moc šťastně nevypadal. Po špekáčcích jsme šli do klubovny a já si cestou vzal masku a spacák. V klubovně jsme chtěli vystrašit Maru, který to slyšel a hrál si na zombíka asi ve snaze nás vystrašit. Moc se mu to nepovedlo. Další den jsme šli domů a pak sbírat kameny, aby nám zemědělci půjčili louku na tábor.

Šrek

Sbírání kamení

V sobotu 22.9.2018 v 8:30 jsme se sešli se skauty z Doubravníka a Tišnova. Sraz byl v Doubravníku na náměstí. Rozdělili jsme se na 2 skupiny, jedna vyrazila do Teletína a druhá na Rožínku. Jak jsme dojeli na pole, tak jsme se přezuli do holinek a začali jsme házet kameny na vlečku (některé jsme tam museli nechat, protože jsme je neunesli). Kolem dvanácté hodiny jsme dostali svačinu, na kterou jsme se všichni těšili. Naše skupina nasbírala asi 4 „fůry,, kamení. Akce se mi líbila a jsem ráda, že jsme mohli zemědělcům pomoct.

Adélka

Vzhůru do džungle

6.10. 2018 v sobotu ráno jsme zahájili naší první výpravu vlčat. Sešlo se nás dohromady 15 z čehož jsme byli příjemně překvapeni. Byly tu kluci z obou družin (Orli i Tygři) a protože to bylo poprvé co se mnozí z nich setkali zahájili jsme výpravu seznamovací hrou.

Po krátkém seznámení jsme vyrazili směrem na velkou skálu a po cestě oslavili Vojtovi narozeniny. Zahájili jsme hru Šerchánská bomba a z dlouhé cesty se hned stala zábava.
Došli jsme k prvnímu rozcestí a po krátké pauze jsme si zahráli hutututu.
Dále jsme pokračovali směrem ke Králově jeskyni, kde na nás čekal medvěd Balů. Ten klukům řekl, že mu zlé opice ukradli jeho vzácné knížky- vlčácké stezky. Kluci se tedy rozhodli Balůovi pomoci a nenápadně posbírali stezky, aniž by si toho opice všimli.

 

Podařilo se a jako odměny si mohli vlčata rovnou ty stezky nechat. A se stezkami v baťozích a dobrým pocitem z jejich získání mohla cesta pokračovat. Došli jsme kousek pod Velkou skálu a zahráli si vlajkovanou. Týmy byly vyrovnaný, ale nakonec vyhrál Jonášův tým obě kola.

Ze hry nás ale vyrušilo vytí a my jsme se vydali za jeho zvukem. Došli jsme pod takovou menší skalku na které stál Houba. Zeptal se kluků, jak zní zákon džungle a když mu správně odpověděli tak jim povyprávěl o tom, proč je důležitý a jak ho dodržovat. Následně došlo k přijmutí nových členů do družinek a my se vydali na zpět na klubovnu.

Na klubovně jsme si po krátké svačině vyrobili meče a pak začali turnaje, klání i bezhlavé souboje s nimi.
No a tím už se dostáváme na konec výpravy. Účast byla velká a doufáme, že se klukům výprava líbila a dorazí i na příští.

Všechny fotografie z akce jsou k dispozici zde

Zapsal Ufo

Zahajovací schůzka

Osmého září v neděli, jsme se všichni sešli na hřišti u Základní školy 28. října. Já, jakožto vedoucí, jsem tam šel o chvíli dřív, abychom si ještě zopakovali detaily. Chystala se totiž začínat skautská zahajovací schůzka. Po chvíli už začaly chodit první děti, a já jsem šel k nim, přivítal je, pozval k nám a většinou jsem i vysvětloval podrobnosti rodičům. O několik minut později si vzal slovo náš hlavní vedoucí – Méďa a tak započala celá schůzka.

Jako první jsme se seznámili s dětmi, pak jsme se představili my a potom i děti sobě navzájem. To proběhlo, jak jinak formou hry, pomocí míče, se kterým jsme si nahrávali. Když jsme skončili, hráli jsme molekuly. Pro ty, co to neznají, jde o hru, kdy se děti chytají za ruce vždy v určitém počtu.

Potom jsme hráli hru, kdy se děti bavily asi nejvíc. Jmenovala se latrýna. Hra byla prostá, děti běhaly na místo, kde byly papírky s body a my, vedoucí, jsme jim to ztěžovali tím, že jsme byli průjmy a proháněli děti po celém hřiště. Po skoro hodině byly děti i my úplně udýchaní, a tak jsme si šli sednout do stínu. Zahráli jsme si další seznamovací hru a pak jsme se šli rozmyslet, kdy budou schůzky. To byl prakticky konec naší první letošní schůzky. Děti se odebraly domů plné zážitků a my taky s plnou hlavou nápadů na nový rok.

Všechny fotky najdete zde.

Zapsal: Atom

Divoký západ

Nadšení, zrazení, zklamání, pocit naděje a nakonec pocit vítězství. Všechny tyto emoce zažili vlčata a světlušky na výpravě na divoký západ.

Po příjezdu do Lomnice, jsme se strategicky ubytovali na náměstí odkud je to kousek na nádraží,do kostela a… vlastně v Lomnici je to všude kousek.

V naší základně jsme se rozdělili do kmenů Navahů, Mohykánů a Cherokeeů.Začali jsme společně připravovat večeři ,na které jsme si všichni pochutnali, když venku,před klubovnou, se něco odehrávalo. Když se to holky a kluci z 3.oddílu Půlčíků rozhodli prozkoumat uviděli dva bavící se kovboje o pokladu. Naštěstí měli u sebe mapu, ale tu podle svých slov nepotřebovali tak se rozhodli že ji prostě zahodí. Bohužel byla začarovaná. Ale kovbojové za sebou nechali zraněného indiána, a toho se podařilo ošetřit získat jasně čitelnou mapu k pokladu. Ha, Nadšení.

Druhý den ráno Ihned po snídani, naše výprava složená z Navahů, Mohykánů a Cherokeeů vyrazila po vstříc pokladu a po cestě se předháněli kdo má bohatší znalosti a dovednosti. Například, kdo zná více dopravních značek, kdo ví jak se správně chovat při bouřce atd. Samozřejmě u toho pilovali schopnost orientace.

V půli cesty jsme však potkali dva staré známé jak běží k pokladu ale na opačnou stranu než mapa ukazovala?! Co teď?? Kmeny se dohodli že se budou držet mapy a pokračovalo se na místo. Tam ale po delším pátrání jsme našli pouze šifru ve které se psalo že tam poklad není, že se dali špatně. Takže ta lehce získaná mapa lhala. Všichni se cítili zrazení. Všichni jsme okamžitě vyrazili zpět na rozcestí kde se kovbojové dali správnou cestou a kousek za rozcestím tam byli. Ovšem podařilo se nám je zahnat. 

Ale bylo to hořkosladké vítězství protože kovbojové utekli i s pokladem, což všechny zklamalo. Záhy jsme se dozvěděli že ještě neodjeli a večer se budou zdržovat ve městě. To v každém srdci vzbudilo naději protože ta umírá jako poslední. Ale co by mělo umírat první je hlad, takže po rozdělání ohně což nebyl velký problém začalo shánění špekáčkovníků což už trochu problém byl. Naštěstí i v této situaci si každý poradil. Opékání dopadlo na výbornou. Poté se výprava obrátila zpět na základnu.

Tam si každý kmen vyrobil kmenovou standartu a sehrál divadelní představení na téma divokého západu. Dále následoval kurz zdravovědy kde si všichni vyzkoušeli jak ošetřit jednoduché zranění jako například říznutí, krvácení z nosu apod. Po večeři se vyrazily kmeny do města, získat konečně ten POKLAD. Kovbojové čekali na malém náměstíčku na dostavník i s kořistí jenže jak se k němu dostat? Vždyť můžou utéct druhou stranou, chtělo by to zatarasit druhý východ ale jak vždyť nás uvidí?! Naštěstí šli okolo hodní občané městečka kteří odvedli pozornost zákeřných honáků. Kluci a holky neváhali ani vteřinu a když se dali do řeči s vyslanou volavkou vystartovali sebrali to co jim právem náleželo a byli fuč. Jak sladký je pocit vítězství. Na základně se všichni radovali a užívali pokladu. Druhý den ráno nás čekal návštěva kostela procházka do Obory,kde jsme si mohli vyzkoušet jaké to je zdolávat nezdolatelnou horu. Po návratu do klubovny nás čekalo vyhlášení pořadí kmenů v mezikmenové soutěži a pak už jen balení, poklízení a odjezd zpět do Tišnova. Zapsal: Standa.

Den Zamyšlení

Den Zamyšlení je mezinárodní skautský svátek, který připadá na datum narozenin manželů Baden-Powellových, zakladatelů skautského hnutí. 22. Února se tedy všichni skauti na světě sejdou s šátkem na krku a zamyslí se. Nad zážitky, společenstvím, přátelstvím a hlavně skautingem. Řeknou si navzájem co pro ně skauting znamená, co jim dál, co si myslí, že vlastně je a v neposlední řadě také to, že nás je na světě čím dál tím víc a tohle poselství se tedy šíří dál už více než 111 let (to je mimochodem doba od prvního skautského tábora).

Jako Tišnovští skauti jsme si tento svátek samozřejmě nemohli nechat ujít, ale protože 22. února jsme museli plánovat letní tábor, shodli jsme se, že tento svátek oslavíme už dvacátého. Sešli jsme se v klubovně a po krátké rozcvičce jsme zvládli první pokus o zamyslení se. Zkrátka jsme museli získat co nejvíce hodnot, které byly napsané na různé každodenní předměty. Poté jsme je dali dohromady a po ujasnění jejich významu jsme je každý sám za sebe seřadili, podle toho, co pro nás znamenají. Každý jsme si vybrali tři a potom jsme si navzájem řekli, proč byl náš výběr takový. Nebudu tady lhát, nebylo to vůbec lehké. Vybral by jsi rodinu nebo přátelství, radost nebo čestnost, lásku nebo štěstí, duchovno nebo originalitu, moc a nebo respekt. Nebo by byl váš výběr úplně jiný? Zkus se na chvíli zamyslet, které z těchto abstrakt jsou pro tebe nejdůležitější… Máš je? A myslíš, že jsou stejné, jako základy skautingu? Je možné že ano. A o tomhle je den zamyšlení. O tom zjistit co je pro tebe v životě důležité a jestli to přece jenom není i skaut…

Po takovéhle náročné aktivitě jsme si zahráli ještě pár her a pak se pomalu sebrali k odchodu domů, kde jsme plni myšlenek usnuli.

Napsal: Atom

Předávání Betlémského světla

V sobotu jsme se vypravili do Vídně, abychom si zde vyzvedli Betlémské světlo. I Vy budete mít možnost odnést si světlo do svých domovů.
Možnosti vyzvednutí Betlémského světla:
23.12. od 14:00 do 16:00 na Skautském domě
23.12. po mši v 18:00
24.12. po mších v Tišnově a Předklášteří
24.12 od 10:00 do 10:30 na náměstí