Cíl cesty tajím pouze udávám směr Skalička, Šerkovice, Lomnice. Krásným teplým večerem se pěkně jde. Zdoláváme Květnici a už jsme na dohled Lomničce a ejhle ztratil jsem rukávy od bundy. Hurá zpět skoro až do Tišnova. Pěkně jsem se zpotil. Lomnička nám mizí za zády a s téměř úplnou tmou jsme v Šerkovicích kde dáváme první odpočinek a doplnění energie.
Zvedáme se a šlapeme dál podél Besénku až do Lomnice kde odpočíváme podruhé na náměstí. Konečně prozrazuji cíl cesty a dávám na výběr ze dvou variant tras. Vrchem přes Veselský Chlum, Borač, Pláňavu do Doubravníka nebo po silnici přes Ochozu a Běleč do Doubravníka. Lenoch se ozval snad v každém z nás a téměř bez rozmyslu se vybrala cesta po silnici přes Ochoz. Nikomu to nevadilo, krásně se šlo akorát občas dost silně foukal ledový vítr a mrazil mi čerstvě obroušenou hlavu.
Ještě jeden odpočinek pro někoho a dva pro druhého a jsme doma. Děcka zůstávají v klubovně, které dali přednost před teepee. My se Zoubečkem jdeme domů. Domů protože Zoubek musí ráno do práce a chce se alespoň trochu vyspat. To byl také důvod plánovat cíl domů do Doubravníku. Měli jsme ovšem i variantu C, ale proč o ní psát.
Nešli jsme žádnou extra rychlostí ani jsme nenašlapali moc kilometrů (podle měření na mapy.cz cca 17-18 km). Rozhodně se nám to líbilo a za rok půjdeme zase (snad).
Bredebuš