V Sionské džungli

Dne 9.3. se vlčata vypravila na výpravu s cílem v Kuřimi v aquaparku. Sešli se ve velmi hojném počtu a proto mohla vyrazit pěšky směrem na Železné.

Ze Železného se vyškrábala na Stanoviska, kde si užila spoustu legrace a hlavně spoustu skvělých her. Ale ze Stanovisek to byl pořádný kus cesty k autobusu a hlavně k obědu, který si musela vlčata uvařit sama na okraji obce Drásov.

Po úžasném obědě v přírodě vlčata tak tak chytla autobus směrem do Kuřimi.

Po úspěšném plavání se všichni zdraví a bez zranění vrátili vlakem do Tišnova, kde už čekali rodiče našich úžasných vlčat. Všichni si to náramně užili a to i když nám po cestě pršelo.

Zapsal: O’neal

Výprava skautů a skautek ZA NOSEM

Minulý víkend jsme strávili na skautské chatě Mercedesce v Novém Městě Na Moravě. Jelikož tam ještě zůstalo hodně sněhu, nejvíc nás zaměstnal sobotní výlet, kde jsme se prodírali posledními závějemi sněhu. Skauti a skautky zápolili s mapou a GPS, ale nějaké kešky se jim podařilo najít. Skauti Proton, Šídlo a Joker dokonce sami uvařili večeři-guláš.

Nejoblíbenější křesla u krbu byla zabrána hned, protože potřeba vysušit ponožky a boty byla veliká. Za nehodu s prasklou lavičkou může Se, protože evidentně nejvíc přetížila kapacitu lavičky.

Po večerech jsme se buď snažili vyvraždit Městečko Palermo, nebo se snažili zůstat naživu. V neděli někteří zápolili se zdravovědou, ne všichni „zranění“ by odešli ošetřeni, ale rozhodně se skauti a skautky něco nového dozvěděli.

Tři oříšky pro Balůa

V neděli proběhla skvělá výprava, a to i přes to, že roztál všechen sníh a my tak nemohli jít bobovat jak bylo původně v plánu. Místo toho jsme se vlakem vydali do pěkné klubovny v Řečkovicích.

Po příjezdu nás čekala vybíjená s papírovými vlaštovkami. Poté jsme se po skupinkách vydali do ulic, kde jsme plnili úkoly, které nám zadal medvěd Balů. Zjišťovali jsme co se dalo, někteří až tak poctivě, že se nebáli zazvonit na zvonky domů a ptát se těch nejzasvěcenějších. Po návratu do klubovny nás navštívila Olympijská delegace a my prožili olympiádu ve které proti sobě stáli zástupci Francie, Anglie a Ameriky. Za všechny tyto úkoly jsme dostávali ořechy, pro které si přišel Balů a za které se nám odvděčil sladkostmi. Ty jsme si však každý nerozebrali, nýbrž každý věnoval svoji sladkost tomu, komu by chtěl za uběhlý den poděkovat.

A na závěr? Jsme byli svědci toho jak Luky bojoval o nový stupeň stezky.

Zvládl to a tak jsme mohli jet zase domů, kde jsme ještě na klubovně zápasili o mapy dobrodružství, které se nakonec podařilo získat a tak jsme mohli výpravu zakončit, plni spousty zážitků z opravdu povedené výpravy.

Děkujeme Marušce, že s námi na výpravu jela a s její organizací nám pomohla.

Všechny fotografie z akce jsou k dispozici zde

Zapsal Jonáš

Dobrodružství v džungli

Na listopadové vlčácké výpravě jsme se vydali do hlubin džungle a zažili spoustu dobrodružství. Ubytovali jsme se v pěkné klubovně přímo na Mendlově náměstí. Po večeři, na jejíž přípravě jsme se všichni podíleli, jsme vyrazili na louku za klubovnou, kde jsme prožili vlčácký rituál na poradní skále. Dozvěděli jsme se, proč je dobré poslouchat nejenom sami sebe, ale také druhé, starší a zkušenější.
Před večerkou jsme utíkali před upíry, hledali schované předměty a  hráli na kytaru.

Druhý den jsme po budíčku šli opět na louku, kde nás čekalo spoustu her s lanem a honičky.

Poté jsme si v klubovně vyrobili každý svoji postavičku z knihy Džunglí, Mauglího, Balůa, Akelu, Baghýru, Šerchána a další…

Odpoledne nás čekala návštěva džungle. Ale protože začalo pršet, tak jsme místo lanového parku navštívili džungli vynálezů a pokusů ve vědeckém parku VIDA. Běhali jsme od jednoho exponátu k druhému a vyzkoušeli si vše co zkoušet šlo. 

Výprava se vydařila, jelo nás hodně, prožili jsme spoustu legrace, mnohé jsme se naučili, a nezbývá, než se těšit na výpravu další.

Všechny fotografie z akce jsou k dispozici zde

Zapsal Jonáš

Vzhůru do džungle

6.10. 2018 v sobotu ráno jsme zahájili naší první výpravu vlčat. Sešlo se nás dohromady 15 z čehož jsme byli příjemně překvapeni. Byly tu kluci z obou družin (Orli i Tygři) a protože to bylo poprvé co se mnozí z nich setkali zahájili jsme výpravu seznamovací hrou.

Po krátkém seznámení jsme vyrazili směrem na velkou skálu a po cestě oslavili Vojtovi narozeniny. Zahájili jsme hru Šerchánská bomba a z dlouhé cesty se hned stala zábava.
Došli jsme k prvnímu rozcestí a po krátké pauze jsme si zahráli hutututu.
Dále jsme pokračovali směrem ke Králově jeskyni, kde na nás čekal medvěd Balů. Ten klukům řekl, že mu zlé opice ukradli jeho vzácné knížky- vlčácké stezky. Kluci se tedy rozhodli Balůovi pomoci a nenápadně posbírali stezky, aniž by si toho opice všimli.

 

Podařilo se a jako odměny si mohli vlčata rovnou ty stezky nechat. A se stezkami v baťozích a dobrým pocitem z jejich získání mohla cesta pokračovat. Došli jsme kousek pod Velkou skálu a zahráli si vlajkovanou. Týmy byly vyrovnaný, ale nakonec vyhrál Jonášův tým obě kola.

Ze hry nás ale vyrušilo vytí a my jsme se vydali za jeho zvukem. Došli jsme pod takovou menší skalku na které stál Houba. Zeptal se kluků, jak zní zákon džungle a když mu správně odpověděli tak jim povyprávěl o tom, proč je důležitý a jak ho dodržovat. Následně došlo k přijmutí nových členů do družinek a my se vydali na zpět na klubovnu.

Na klubovně jsme si po krátké svačině vyrobili meče a pak začali turnaje, klání i bezhlavé souboje s nimi.
No a tím už se dostáváme na konec výpravy. Účast byla velká a doufáme, že se klukům výprava líbila a dorazí i na příští.

Všechny fotografie z akce jsou k dispozici zde

Zapsal Ufo

Zahajovací schůzka

Osmého září v neděli, jsme se všichni sešli na hřišti u Základní školy 28. října. Já, jakožto vedoucí, jsem tam šel o chvíli dřív, abychom si ještě zopakovali detaily. Chystala se totiž začínat skautská zahajovací schůzka. Po chvíli už začaly chodit první děti, a já jsem šel k nim, přivítal je, pozval k nám a většinou jsem i vysvětloval podrobnosti rodičům. O několik minut později si vzal slovo náš hlavní vedoucí – Méďa a tak započala celá schůzka.

Jako první jsme se seznámili s dětmi, pak jsme se představili my a potom i děti sobě navzájem. To proběhlo, jak jinak formou hry, pomocí míče, se kterým jsme si nahrávali. Když jsme skončili, hráli jsme molekuly. Pro ty, co to neznají, jde o hru, kdy se děti chytají za ruce vždy v určitém počtu.

Potom jsme hráli hru, kdy se děti bavily asi nejvíc. Jmenovala se latrýna. Hra byla prostá, děti běhaly na místo, kde byly papírky s body a my, vedoucí, jsme jim to ztěžovali tím, že jsme byli průjmy a proháněli děti po celém hřiště. Po skoro hodině byly děti i my úplně udýchaní, a tak jsme si šli sednout do stínu. Zahráli jsme si další seznamovací hru a pak jsme se šli rozmyslet, kdy budou schůzky. To byl prakticky konec naší první letošní schůzky. Děti se odebraly domů plné zážitků a my taky s plnou hlavou nápadů na nový rok.

Všechny fotky najdete zde.

Zapsal: Atom